neděle 6. března 2011

Febrilní křeče

...ach jo, můj dnešní příspěvek nebude patřit do kategorie těch veselých, krásných, spíše naopak, ale je prostě ze života. Našeho. A určitě i jiných. A právě proto ho chci napsat, aby si ho maminky malých dětí mohly přečíst a aspoň trošku věděly, o co jde. A nebyly tak vyplašené, jako já (zde je asi na místě podotknout, že samozřejmě o febrilních křečích jsem něco teoreticky věděla- učily jsme se o nich ve škole) i tak mě překvapily, vyděsily:(  Oč víc tedy musí být  vyděšené maminky- laici:( Jaro- pro mě nejkrásnější období v roce, se pro mě poslední dobou stává malou "noční můrou". Pravidelně přicházejí všeliké virózy a to já nemám ráda- kdo taky jo, že?  No nic, abych se konečně dostala k věci- takže rýma a kašel, střevní virózy, zánět středního ucha  - to je v pohodě,to známe, to už máme zmáknuté. Co jsme ale nečekali, byly křeče z teploty u našeho nejmenšího. Vzbudil se nad ránem, šíleně (zřejmě strachy) zavýsknul, tak jsem ho hned vzala do náručí a tam už se chuďátko celý kroutil, svíjel, oči obracel v sloup- no šílený, hrozný obrázek. Má se počkat, dokud křeče odezní- ,popřípadě položit děťátko na bok, zajistit, aby se nikde nebouchlo. To jsem já nedokázala- nechat ho ležet a jen tak sedět a dívat se,  takže jsme místo čekání běželi za mužem, který u nás doma funguje jako záchranná služba (tu byste si zavolali vy- i když doufám,že to u nikoho z vás nebude nutné), potom jsme dávali studené zábaly- to už křeče pominuly, nastala fáze "klidu"- neboli  "hadrové panenky"- visící bezvládné dítě, jako fakt mě napadaly hrůzostrašné myšlenky. Naštěstí po chvilce i toto pominulo a začal reagovat. Potom ještě dostal Paralen a injekci na zklidnění- aby se křeče znovu neobjevily. Pak bylo nejdůležitější srazit teplotu a nenechat ji stoupnout. To vlastně budu muset hlídat už pokaždé- většinou se totiž tyto křeče opakují, naštěstí úderem sedmi let věku definitivně mizí a nezanechávají údajně žádné poškození (uf, uf). Takže suma sumárum- ačkoliv je to hrozné, přichází to nečekaně, nikdo nikdy neví kdy, jak, tak konec je vždy DOBRÝ. HURÁ. No ale zase tak moc jásat bych zatím nemusela, za měsíc nás čeká očkování, takže hrůzu- co bude po tom, mám už teď.
Takže se omlouvám za né moc "jarní" příspěvek, ale jak jsem zmiňovala- mým cílem bylo informovat maminky, které o tom třeba neví a jednou by je to mohlo potkat, tak aby věděly- nepanikařit (což je velice těžké), ochladit, zavolat doktora a hlavně aby věděly, že to bude zase dobré a není to smrtelné (i když v některých chvílích jsem tomu sama nevěřila). Důkazem je pro mě můj chlapeček, který si tady teď spokojeně hraje s autíčkama.
PS.: ještě jedna praktická rada- Paralen (Panadol sirup) se může znovu podat až za 6 hodin, bála jsem se, že se mu mezi tím teplota zvýší- takže po třech hodinách jsem dala Brufen, oba snižují horečku, ale je v každém z nich jiná účinná látka, tudíž se můžou střídat.

9 komentářů:

  1. Radko,
    moc držím palce,ať se mrňouskovi křeče vyhnou obloukem. :-*

    Věrka

    OdpovědětVymazat
  2. Raďulko, opatruj vás... Malému hubana za statečnost, Tobě poplácání po zádech za totéž.o) Má češtinářka vždycky říkala, že malé průšvihy jsou dobré, protože předcházejí těm velkým. Má recht. Ať je už dobře a nepotká vás nic horšího, J.

    OdpovědětVymazat
  3. Radka, díky za dobrú správu, že sa to dá zvládnuť:) A ešte to striedanie liekov s iným zložením som celkom nemala ujasnené. My sme zatiaľ nemali zážitok a verím, že snáď už ani nebude. Pá Gabi

    OdpovědětVymazat
  4. Věruš- moc děkuji!!!!

    Jani- děkuji též:))) Hubana mileráda předám (i několikrát za sebou:))) a poplácání pro mě - no,popravdě, teď zpětně vidím, že jsem tomu snad mohla i předejít,kdybych přišla na tu horečku dřív a dala mu hnedle paralen,takže místo poplácání bych si za to spíš zasloužila nakopala někam:) A paní češtinářce moc rááááda budu věřit!!

    Gabi - to vám moc přeju, ať se tomuto zážitku vyhnete!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Radulko, zni to strasne a dekuji za vzdelavaci okenko. Budu si pamatovat!!
    Jsem rada, ze si chlapinek uz zase hraje s autickama :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Kami- ráda tě vidím!!!! Zní to strašně, i to vypadalo strašně, ale dnes už mám zase pocit, že se mi to snad jen zdálo:))))

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj a zdravím (nahlížím přes Kamču tj. Mamma-K) máme podobnou zkušenost, ale záchvaty neustaly do podaní Diazepamu (12 ataků) v nemocnici. Byli přesvědčení, že je to epi, ale ta se nakonec nepotvrdila ani na EEG po týdenním pozorování. Bohužel Andulka trpí na náhlé horečky do teď, musím to hlídat, 40.C je normální stav a často, když to nestihnu jde teplota nad. Reakce přišly v souvislosti s očkováním, které jsme museli na rok stopnout. Ale vše dobře dopadlo máme pokoj a doufám, že to tak bude napořád :).
    PS: pobavil mě tvůj obdiv k paní prasátkové, máme Peppu moc rádi, maminka si navzdory různým situacím drží příjemný nadhled..

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Mijo, děkuji za tvůj komentář, na jednu stranu jsem ráda, že v tom nejsme sami, ale na druhou stranu mě to moc mrzí. To je fajn, že už to máte v pořádku, náš malý do teď na teploty nijak netrpěl, zatím (kromě této) měl jen jednu po očkování, to jsme zavčasu dali paralen a další očkování už byly bez teplot. Tak uvidíme, taky ho budu muset velice hlídat, naštěstí spí se mnou v posteli, takže věřím, že zavčasu poznám, že má teplotu.
    Ano, přesně to se mi na paní prasátkové moc líbí, nadhled, za všech okolností milá, trpělivá, usměvavá:)))))
    Mějte se krásně a problémy s teplotama ať už se vám vyhýbají!!!! Krásný den!

    OdpovědětVymazat
  9. Dobrý deň, nedá mi nereagovať na Váš príspevok, pretože ja mám takú istú skúsenosť, ale v čisto laickej podobe, nakoľko pred touto skúsenosťou som sa s pojmom fibrilné kŕče nikde nestretla. Môj syn ich dostal tiež pri vysokej teplote,kedy nás po predchádzajúcej návšteve pohotovosti(práve kvôli vysokej teplote,ktorá nešla zraziť),ošetrujúca pani doktorka poslala domov s tým,že syn je krytý Biseptolom (ako dva a pol mesačný mal robenú plastiku močového mechúra a močovodu - išlo o záchranu poškodenej obličky,už sa s takou narodil a práve táto istá pani doktorka mi ešte v pôrodnici povedala,syn mal vtedy dva dni, že sa s tým nedá nič robiť,len sa s tým treba naučiť žiť, našťastie ošetrujúca doktorka môjho syna je skvelá pediatrička, takže sa obličku aj napriek mnohým a vlečúcim sa problémom po operácii v Bratislave podarilo zachrániť), tak mu žiadne antibiotiká ani lieky dať netreba. No a večer teplota vystúpila na 40,5, syn dostal febrilné kŕče a následne padol do bezvedomia. Mne sa to rovnalo smrti, myslela som, že sa zrútim. Našťastie brat volal hneď záchranku, tí mu ihneď po príchode pichli diazepam a teplotu na zrazenie horúčky. A stále sa vypytovali, koľko bol v bezvedomí. No povedzte im, keď vám sa zdá, že večnosť. Brali nás okamžite do nemocnice,kde zhodou okolnosti na detskom slúžila zase spomínaná pani doktorka, ale tentoraz kmitala ako fretka. Synovi museli ešte aj v nemocnici pichnúť injekcie na zníženie teploty, zrážali mu ju aj kúpeľmi a po dvoch dňoch sme boli mimo nebezpečenstva. Ale poviem vám ,spávať som nemohla,bála som sa zažmúriť oči,lebo som sa bála,že akurát vtedy,keď budem spať, sa to môže zopakovať,tak som si nastavovala v nemocnici budík na každú pol hodinku,aby som nezaspala. Nedokázala som veriť.....A doteraz kedykoľvek má syn teploty, dostávam strach, že sa to zopakuje. Ale my už máme sedem rokov. No túto skúsenosť by som nepriala zažiť ani najhoršiemu nepriateľovi.

    OdpovědětVymazat