Čas dýňových koláčků

Minulý rok poprvé , díky Marvael (recept  tady), letos už se jednoznačně zapsaly mezi favority. Dýňové koláčky s vůní perníku. Chutnají všem členům naší smečky. A to je teda co říct:)

Taky čas spadaného listí, dýňových světýlek....

...a bramborových panáčků. Taková podzimní klasika:)

Pár listopadových vzpomínek....

Modrá a červená...

Advent se blíží a tak finišuju s pytlíkama pro malíčka:)

...a chystáme materiál na věnec, nebo něco podobného:) Zahrada skýtá nepřeberné možnosti, ale vidím to stejně zase na oblíbený mech....taktéž z vlastní zahrady....zpustlé...hodně zpustlé:)

Někdy čteme...

..někdy si hrajeme....třeba s měsíčním pískem...

...někdy kuchtíme...

...a někdy jen tak něco vymýšlíme...třeba robota:)

Všimla jsem si, že poslední dobou nějak málo píšu. Ale když mě se někdy táááák nechce mluvit:)
Tak hezký zbytek listopadu!

Helovínově...

...ještě.....nebo už.....

Helo- vínově za prvé:  - něco inspirace od Helenky , jedna záležitost pro zdraví, druhá pro potěchu, jen tak, prostě pro radost.....

...a  helovínově podruhé: to už opravdu Halloween- ově, sice už je to pár dnů, možná týdnů? No, nic. Čarodějnice stále straší za oknem a ještě nějaký ten pátek bude. Dokud ji nevystřídá Mikuláš:) Hm, ta se bude divit:)

Vykračujem podzimem

Tak nějak poklidně. Ven, zpět, ven, zpět....jen tak dál....

A kocháme se....a sbíráme...

...a někdy taky tvoříme...

A pak ještě třeba pouštíme "draky"...

...a motáme a spouštíme kaštánkového pavouka a hledáme v pohovce oříšky pro veverku a stavíme si atrakce jako v jednom zdejším zábavním centru a honíme myšky v povlaku na peřiny a děláme si hrnečkové bábovky v mikrovlnce (kromě jiných:) a píšeme dopisy Ježíškovi, ale taky vymýšlíme strašidelný kostým a nebo se učíme poznávat stromy a běháme po louce z kopce dolů a nahoru se necháme vyvézt lanovkou (takovou jednou holčičí, co vás tlačí do zadnice) a taky se točíme na řetízkáči (povím vám- čiré štěstí, jó ty endorfiny:) a to všechno docela zvesela.

Děti z města...

...aneb u nás naštěstí neplatí, že děti z města dnes neví, kde se bere mléko, vajíčka, maso, jablíčka. Ač ve městě, stačí vyjít v podstatě na jakýkoliv kopec tady kolem a potkáme stádo (nebo stádečko, nebo aspoň jednu) ovečku, krávu, nebo kozu, často koně.....jako třeba při sobotní procházce na biofarmu. A když se k takové procházce ještě vydaří počasí (tak jako nám), to jsou potom kouzla :)

Na biofarmě bylo útulno, uvnitř voněl čerstvě upečený chléb, nabízejí taky sušené ovoce, marmelády, povidla, čaje, maso, vajíčka.....my jsme pro začátek vyzkoušeli čerstvý sýr s domácím chlebem. A moc dobré to bylo.

A taky nějaké divoké odvážlivce jsme viděli:)

Mějte se hezky!!!

"Třicet" neboli čtyři.....

...roky. Tak malilinkaté čísílko a tolik toho za tu dobu zvládl. Narodil se v čase barevného a padajícího listí. A je tak barevný a někdy i padající a klidný a vlídný a dobrý....hodně mají s podzimem společného. A já, jen na něj pomyslím, se celá tetelím blahem. Můj milovaný malý pirát má čtyři roky!!!

A proč těch třicet? Nějak mu prostě ta čtverka "nesedí" a pokaždé, když se ho někdo zeptá, kolik má roků, odpoví : "Třicet". Tak jo. A doufám, že těch pravých třiceti, se všichni ve zdraví dožijeme....

A v neposlední řadě bych moc chtěla poděkovat za krásné ocenění Kateřině a Helence - holky, velké díky!!
A já bych zase ráda toto "srdénko" poslala moc odvážným, šikovným maminkám, se kterými se život vůbec nemazlí a i přesto mají tolik energie a lásky a pro mě jsou velikou inspirací. Holky, máte můj velikánský obdiv!!! Je to Monika z Trochu jiného světa , Amélie s atíčkem a Lenka se svými nahlédnutími za zrcadlo.

Podzimní....

...virózy sice zaútočily, ale i tak jsme stihli pár procházek tou nádherou.

...nádherné, dojemné loučení...
...vidina nového začátku...
...nádherné barvy...
...nádherné vůně...
...nádherný klid...
...překvapivé sloučení zdánlivě neslučitelného...
Tak krásný a vždy překvapující. Podzim.