Ještě jednou darování...

...aneb Holčičí to baví:)
Koupila jsem fixu na porcelán a dárek pro tetu je na světě...

A fimo náhrdelník pro mě...

Letošní ( vlastně loňské) darování...

Záložky do knížek...

Nákrčník....páč dozajista bude zima....

A taky jedny rukavice, moc se nezdařily, holt první pokus.....takový dar nedar:)

Hledej u klokana a možná tam nejdeš i náhrdelník:)

Nejdříve varování pro ty, kteří nesnáší jakoukoliv havět- NEČÍST !
Klokan je totiž pracovní název našeho potkana. Klokan proto, že některým to připadá téměř jako jedno slovo....potkan- klokan.....proč ne:) A pak že neumí rýmovat:)
Při jeho výběru jsme se řídili "chytrými radami"- třeba že- strčit ruku do klícky s potkánky a sledovat reakce (který příjde hned k ruce- to je špatně....moc dominantní, který zůstane skrčený v koutku- taky špatně...moc bázlivý) a tak jsme za pomoci tohoto testu vybrali našeho klokana. Strčené ruky si vůbec nevšímal a spokojeně si dál setrvával u misky s krmením. Takový zlatý střed. A to je pro něj typické......žrádlo, žrádlo a zase žrádlo. A hlavně si ho co nejvíc "nasyslit". Naše ruce jsou mu dodnes fuk, pokud v nich nenajde žádnou pochoutku:) A když nesyslí žrádlo, tak syslí co se naskytne...třeba ponožky (tyhle už naštěstí byly díravé, nachystané na vyhazov).

Co miluje, je obal na mobil, někdy i s telefonem. Taky už jsem u něj našla svůj apartní romantický futrálek:)

No a dudlík, to je lahůdka....

.....taky různé hračky si odnáší a poznámkové lístečky (popsané) ....

....ale není nad pravý a nefalšovaný mls.

Jinak je to ale oblíbenec všech.... hlavně našeho psíka:)....jó pudy jsou pudy.


Tak jen doufám, že se v klokanově hledáčku oblíbených věcí neocitnou náhrdelníky, které nejstarší holčičí přivezla z "pražské dílny"- zdravíme Prahu!!!!! Náhrdelníky jsou úžasné, přesně takový jsem potřebovala, nemusí se sundávat na sprchování a spaní.....prostě  na celý život (nesnáším na poslední chvíli před odchodem  běhat po bytě a hledat třeba naušnice a nakonec je najít například pod polštářem, protože večer jsem s nima nechtě usnula a v noci mě šíleně tlačily, tak jsem je v polospánku sundala a strčila pod polštář). A nebo tak nějak:)

Retropsík ...

...pamatujete?
Štědrodenní odpoledne jsme vegetili  u příbuzných a tam jsme vzpomínali na suvenýry z místní ZOO z dob našeho dětství- "Pamatujete na připínací fosforeskující malinkaté visací botičky? A na fosforeskující kočičku?" (mimochodem, ne, tu si ani za nic nemůžu vybyvit). Ale pejsek se mi jevil zcela jasně:) No a  o pár hodin později jsem "jásala" , když z maličkého úhledného balíčku se vyloupl tento psík, dárek od sestry, která Štědrý den trávila o několik stovek kilometrů dál, takže o našem odpoledním vzpomínání neměla ponětí:) Jako malé jsme jich měly určitě  několik....kdoví, kam se psíci poděli.....

Sestro, myslím, že jsem ani nestihla poděkovat- tož díky!!!!
(PS: Lízátko jsem nenašla:)

Na ty naše "šperky"

Jelikož se nám teď nahromadilo nějak (nezvykle) mnoho naušnic a povalovaly se jen tak na poličce (a všude možně taky), tak se nám dost hodil nápad s fotorámečkem vyplněný něčím (lze natáhnout starou záclonu, provázky, drátky ,pletivo....spousta variant....)- v našem případě je dostačující krajka. Teď už zbývá jen pověsit. (a to asi bude nejdelší fáze tohoto procesu:))))

Holčičí ráj podruhé

Takže, nakonec se nám z kroužků pro dceru, po dlouhém rozhodování, vyloupl pouze a jenom jeden jediný...a to- společné kurzy tvoření (viz naše korálkování a malování šátků minulý rok). Tudíž, úspěšně se rozrůstá sbírka našich naušnic, i když v konečném důsledku je využitelnost minimální. Nevadí. Tato série by se mohla jmenovat HAM - podle nejmenšího, který se k nim neustále se slovy "ham, ham" snaží dostat- a to z pochopitelných důvodů. I když výběr korálků byl původně daleko "kokinovatější", než co jsme si přinesly domů.

..a "rubínkovou" sadu má dcera na darování:)

Krásné babí léto všem!! A že je!

Korálkové naušnice

....tak jsme včera byly zase tvořit. Bylo to opět skvělé, hotový holčičí ráj, stovky všemožných korálků, no nádhera. Dcera se nemohla nabažit- to bylo- "Mami, ještě tyhle a tyto a jé, ta zlatá je nádherná a ještě jedny k náhrdelníku." Nakonec jsme to ale ukočírovaly a stáhly to na 4 + 3 . Čtyři pro dceru (má to i pro kamarádky, jedny už dostala babička) a tři pro mě (i když s naušnicema je to u mě horší, nejmladší jakmile vidí, že se mi něco "kinklá" na uchu, nedá pokoj, než to dostane :) Takže já je mám jen na zvláštní chvíle , no a těch mnoho není :) Nu což, jednou jistě přijde jejich čas:)


Vrchní řada je moje, spodní dělala dcera:

Já jsem si k těm mým ještě navlékla náramek, abych ladila. A jestli se někomu zdá, že ty moje dvoje naušnice jsou stejné, tak ano, skoro jsou, ale já jsem se prostě nemohla rozhodnout mezi korálkem domodra a nebo dozelena, tak mám pro jistotu oba:))))

A pak ještě jeden náramek jsem si navlíkla, pro změnu na nožku:)))

Oj, to budem krasavice:)))))

Holčičí odpoledne

Nevím , jestli už jsem se zmínila , ale tak nějak u nás začínají mít nadvládu chlapi . Teda né absolutní , ale přeci - dcera už opouští role princezen a víl a nahrazují je pirátí , rytíři a různá monstra . (mimochodem , zatím to ještě funguje i naopak a prostřední synek je celý blažený , když si může půjčit sestřiny princeznovské šaty , korunku , ale hlavně - ZLATÉ PANTOFLÍČKY NA PODPADKU:)No ale abych se dostala k věci , prostě mi došlo , že bysme (my dvě holky) měly spolu dělat něco čistě holčičího a hlavně - JEN MY DVĚ !A tak jsem sedla k internetu a našla tvořivý kurz pro všechny generace . Bylo to fantastické a tohle je výsledek :

Naušnice + náhrdelník zalité pryskyřicí  . Modré se sovičkama jsou moje:) a se stromečkem a kočičkou budou dárek pro tetu . Byl to super relax , byly jsme mezi lidma:) a hlavně - byly jsme spolu:)Už se těšíme na příště , budeme dělat korálkové naušnice:)