úterý 28. února 2012

Vločky...

....venku, vločky doma.....aneb poznáváme geometrické tvary a skládáme z nich vločky podle předloh. Taková dopolední zábava. Inspirace zde, k vytisknutí tutok:)



A Michleně patří velké poděkování za další ocenění:) Děkuji!
Já ho opět posílám holkám statečným Amélce, Monice a Lence!

pátek 24. února 2012

Kudrnatá máma

O víkendu jsme zase byli na vycházce s "turistama". Sněhu jsme si užili dosyta ( tak trošku doufám, že letošní zimu naposledy:) Brodili jsme se sněhem, zkoušeli hrát hokej na zamrzlém rybníku, hledali suché dřevo na oheň, opékali špekáčky, koulovali se......... a stavěli sněhuláky. Sníh lepil hodně, takže vznikl jeden takový přespolňák.....



A v mezičase, než jsme se nasvačili špekáčků, prostředníček postavil tohoto sněhuláka- Kudrnatou mámu, chválila jsem, jak se mu povedl a ten obličej- no úžasné, nezapoměla jsem si ho vyfotit, no a až jsem měla foťák schovaný, tak prej- "poď si ho vyfotit ještě ze předu, tys mu vyfotila záda":).....ale já tam vážně ten obličej vidím:)......no nic, z té správné strany už jsem ho nefotila, jen můžu prozradit, že místo obličeje a kudrlin vévodily čelní straně obří prsa.....proto ta máma:)

středa 22. února 2012

Sluníčko

Tak už se nám to venku pomalu ale jistě jarní, sem tam i sluníčko vykoukne, ze sněhuláků zůstavají už jen malé kopečky, tak snad brzy budeme venku trávit víc času. Když se to moc nedalo, sedli jsme si doma ke stolu, vzali hromadu starých Sluníček a stříhali a lepili a hráli......


...panáčci a hlavně rytíři....ti mají vždy úspěch...



...no a jedno z největších překvapení....ukázka stolní hry "Umí prase létat?", kterou jsme ve Sluníčku taky našli (a nemohli s ní přestat:).....
...jasně že létat neumí, ale kdyby tak mělo křídla........však víte:).....

čtvrtek 16. února 2012

Zima jak má být.....

....aneb i sněhu jsme se dočkali, hurá!
I když ty mrazy taky měly něco do sebe.......na pár dnů v roce šla použít ledová exteriérová výzdoba.....





Nebo ty úžasné ledové okna, myslím, že jednou (až budou nové), mi tohle bude moc chybět .....méně pak už ty kaluže, co posléze mezi okny zůstávají:).......jako malou mě to neuvěřitělně fascinovalo.....ty ledové lesy a kapradiny a políčka a hory.......



A bruslili jsme. Přírodně:) Pod širým nebem. Spíš tedy pod širou večerní oblohou. Za svitu pouličních lamp. Jako kdysi dávno......:)


No a na ptáčky jsme nemohli zapomenout. Tohle jednoduché krmítko z ruličky od toaleťáku se moc osvědčilo. Stačí potřít máslem a vyválet v semínkách (nejžádanější byly slunečnicové).

Pak už jen nasuneme na vhodnou  větévku a sledujeme hostinu. U nás si sledování vzal dobrovolně na starost nejmenší chlapík a v pravidelných (téměř:))) intervalech hlásí jestli "už" (někdo přiletěl) a nebo "není".

pondělí 13. února 2012

Dva....

...aneb byl to ten
   slavný den,
   kdy k nám.........přišlo naše třetí štěstí.
Odhodlané, vytrvalé, nikdy nechodíc to jednodušší cestou (prozatím).






A to se musí oslavit!!! :)
...jeden dort od prabábi, druhý od mamky a ségry (měla jsem vydatnou pomocnici)......musel být mašinkový, jednoduchá varianta pirátské lodi....





A jedna z největších zábav, skládání lentilek......ani na gratulace nedošlo, tuhle činnost si prostě nenechal vzít....






Tak AŤ ŽIJEŠ naše klučičí!!

neděle 5. února 2012

Soví

Mrzne až praští. A miminková soví čepice už je malá. Nabídly se zbytky Lady co zůstaly z šátkošálů a je hotová větší, už ne miminovská, ale klučičí. Pod ní ještě kuklu z Merina (Jani dík, je skvělá), to je v těchto mrazech nutnost. A můžeme vyrazit......na soví toulky:)

pátek 3. února 2012

Hledej u klokana a možná tam nejdeš i náhrdelník:)

Nejdříve varování pro ty, kteří nesnáší jakoukoliv havět- NEČÍST !
Klokan je totiž pracovní název našeho potkana. Klokan proto, že některým to připadá téměř jako jedno slovo....potkan- klokan.....proč ne:) A pak že neumí rýmovat:)
Při jeho výběru jsme se řídili "chytrými radami"- třeba že- strčit ruku do klícky s potkánky a sledovat reakce (který příjde hned k ruce- to je špatně....moc dominantní, který zůstane skrčený v koutku- taky špatně...moc bázlivý) a tak jsme za pomoci tohoto testu vybrali našeho klokana. Strčené ruky si vůbec nevšímal a spokojeně si dál setrvával u misky s krmením. Takový zlatý střed. A to je pro něj typické......žrádlo, žrádlo a zase žrádlo. A hlavně si ho co nejvíc "nasyslit". Naše ruce jsou mu dodnes fuk, pokud v nich nenajde žádnou pochoutku:) A když nesyslí žrádlo, tak syslí co se naskytne...třeba ponožky (tyhle už naštěstí byly díravé, nachystané na vyhazov).



Co miluje, je obal na mobil, někdy i s telefonem. Taky už jsem u něj našla svůj apartní romantický futrálek:)


No a dudlík, to je lahůdka....


.....taky různé hračky si odnáší a poznámkové lístečky (popsané) ....

....ale není nad pravý a nefalšovaný mls.


Jinak je to ale oblíbenec všech.... hlavně našeho psíka:)....jó pudy jsou pudy.


Tak jen doufám, že se v klokanově hledáčku oblíbených věcí neocitnou náhrdelníky, které nejstarší holčičí přivezla z "pražské dílny"- zdravíme Prahu!!!!! Náhrdelníky jsou úžasné, přesně takový jsem potřebovala, nemusí se sundávat na sprchování a spaní.....prostě  na celý život (nesnáším na poslední chvíli před odchodem  běhat po bytě a hledat třeba naušnice a nakonec je najít například pod polštářem, protože večer jsem s nima nechtě usnula a v noci mě šíleně tlačily, tak jsem je v polospánku sundala a strčila pod polštář). A nebo tak nějak:)