Člověk míní a život mění. A tak místo barvení vajíček a pečení perníčků, jsem se ocitla na nedobrovolné dovolené. A odtučňovací kůře:) Pár bolestivých chvilek a nepříjemných záležitostí, zcela vyvážily záležitosti příjemné. V první řadě nečekané setkání (Peti, moc na tebe myslím a držím pěsti!), holčičí a maminkovské tlachání, společné sdílení, pár přečtených knih, zjištění, že spousta věcí není tak hrozná, jak by se na první pohled mohlo zdát, na druhou stranu zjištění, že nic není tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát.......Dva týdny v nemocnici.
A tak jsme (skoro) zasklili Velikonoce. Toto byla jediná připomínka Velikonoc u nás doma, o kterou se postaraly děti s babičkou. Zajíc byl jen tak na zkoušku uháčkován už dřív a jak se nakonec hodil:)
Raduli, doufám,že už vás čekají jen a jen lepší dny, přeji mnoho zdravíčka! Krásnou neděli a nadcházející dny plné síly a odpočinku. A.
OdpovědětVymazatTaky přeji, ať už je jen líp! u nás doma taky Velikonoce proběhly nedobrovolně "dietně", viróza proběhla jako raketa celou rodinou...Tak snad už máme nemoci vybrané a můžeme radostně vyhlížet jaro:-)
OdpovědětVymazatRadu, všechno zlé...však to znáš!
OdpovědětVymazatPřeju hlavně, ať si brzo fit a hodně zdravíčka!
Pa, Helena