Od průlezky k panákovi

Potkan měl svátek:) A tak se děti zavřely v pokojíku, sem tam si přiběhli pro izolepu, nůžky....a nakonec přinesli průlezku pro potkana.

Ocenění (z potkanovy strany) ovšem bylo minimální, prolézt ruličkou odmítal totálně, do patra vylezl jen k vůli vidině chutného sousta a i to nakonec vyřešil po svém, celou misku se žrádlem rozsypal po stole, takže nahoru pak už nemusel vůbec.  A tak se brzy nabídlo jiné využití....ryze klučičí.....

....garáže "jak vyšité".  Chybí cesty. Tak jo. Myslela jsem sice, že cestičky z izolepy nebudeme nikdy potřebovat, vždyť přeci máme obrovský kus "cestičkového" koberce v pokojíku , ale když zrovna teď a tady by se ta páska tak hodila:)

A tak se jezdilo a jezdilo a jezdilo. Celé dopoledne. A až se dojezdilo, dětská fantazie uviděla ve spleti cestiček skákacího panáka. A tak se nakonec i skákalo.

PS: tak ráda bych reagovala na vaše příspěvky, ale nejdou mi vkládat komentářek, tak budu pokorně čekat:)