Naše rodinná tradice

Letitá. Každý rok (kromě pár výjimek- jako třeba když byly povodně, jinak snad nevím?) chodíme na začátku prázdnin na Hostýn. Od mých 3 let, takže už je to něco přes třicet:))) Poprvé jsme šli jen s taťkou, jeho bráchou se synkem a dědou,váže se k tomu jedna z mých prvních vzpomínek,jak jsem se celou cestu závistivě dívala na stejně starého bratránka, jak se vítězoslavně nese na strýcových zádech(v takové té obrácené sedačce- pamatujete? a ač můj taťka byl také nosičem této sedačky, značnou část cesty jsem musela šlapkat po svých:), postupně se přidávali další z rodiny, posléze i sousedi, známí, jejich známí, občas jsme šli s někým, koho jsme opravdu vůbec neznali. A tak se to postupně obměňuje, někdo umře, další se narodí, "tvrdé jádro" zatím zůstává. Cesta začíná na Tesáku, někdy taky z Trojáku (toť vedlejší kopec), ale Tesák je klasika. A pak šupky dupky na Hostýn. Cesta je krásná, příjemná, po cestě jsou různá zastavení, třeba u pomníčku dívky, která se ve zdejších horách ztratila a posléze umrzla, nebo třeba na skalách na Skalném. Zpáteční cesta vede směr Rusava, Lukoveček....., v případě krásného počasí se koupeme buď právě na Rusavě (ohřívané koupaliště), nebo takové místní koupálko v Lukovečku- na osvěžení naprosto dostačující.
Letos jsme provedli opět menší změnu, jelikož dopoledne byl muž v práci, tak jsme si to zkrátili a šli až z Bystřice. Jen my tři (já, muž a nejmenší), ostatní šli klasicky:)

Cestou nahoru jsme viděli spoustu krásných zákoutí a kochali se vůní vlhkých lesů....

Taktéž krásné výhledy byly....

A na Hostýně dlouhé schodiště lemované spoustou stánků (velké lákadlo pro děti všech generací:)...

...a na kopečku nádherná bazilika....

...a kolem několik křížových cest ...

...třeba i od Dušana Jurkoviče...

...a pořád krásné výhledy...

...a cestou nazpět pár snových roubenek:)

Tak za rok opět!!!
Krásné letní dny!!!