Jaro a výšky

"Jaro, jaro, jaro už je tu.

Sníh se mění na sněženky,

slunce sype z peněženky

na zem plno zlatých dukátů"

....z našeho oblíbeného CD:), sice na dukátky si ještě pár dnů počkáme, ale i tak.....je to nádhera!!!

Tak trošku jara už máme i doma:)

...než nám vykvete "špendlík"....

...tak si ho sami "rozkveteme"....

....háčkovanými kvítečky...

....inspirace zde

A pak ještě:)- náš "horolezec". Nemám ráda výšky, od dětství mám z nich fobii , ruské kolo je pro mně utrpení:) Pokud nemám pevnou půdu pod nohama, tak se klepu. Ne tak dvě děti z našich tří. Teď tedy hlavně nejmenší. Nic před ním není v bezpečí:) Kam nedosáhne, přistrčí si stoličku a leze.

...a sebere, co se dá, třeba sestřino pouzdro na pastelky:)

Pro jistotu si ještě před celou akcí sundá ponožky s protiskluzem. A dolů  lozit neumí, vždy vykročí do prázna, takže to musím  stihnout dřív než on!!!!:)) Teď si vymyslel novou zábavu- vyleze na židli, přehne se přes opěradlo a snaží se jí rozhoupat, uf!

 Stejně je to ale sranda, jak se nám neustále rozšiřují obzory, tak třeba- do nedávna jsem byla přesvědčená, že zámek na záchod (a podobné bezpečnostní záležitosti), jsou jen tahák na peníze rodičů, teď to vidím trošku jinak:)))) I když jako- zvládnem to i bez něj:))))

Dinosauří dopoledne

Včera s námi doma zůstal i prostřední synek a tak jsem chtěla, abysme si něco společně udělali, pohráli si a tak....Měla jsem v záloze nachystaný tenhle nápad , věděla jsem, že v případě dinosaurů se uvolí a vezme na milost i nějaký ten nástroj kreslící, psací- nebo jen tak čmárací. A nemýlila jsem se:)

....ještě nalepit očičko

...naši dva brontosauři

...chvilku nepostojí:)

...a aby měli kde "žít", tak jsme jim ještě udělali "pravěkou krajinu" :)

....no a taky se jim tam připletlo něco typicky nepavěkého- prej aby  měli něco na hraní:)))

....a ještě nakonec jsme pohledali v knihách, kteří tak asi dinosauři se nám to "vyklubali"

Toliko páteční dopoledne od nás:))

Mimina

...aneb něco k pokoukání. Asi před půl rokem jsem narazila na tento dokument a byl úžasný. Sleduje čtyři děti z různých koutů světa v jejich prvním roce života. A jako- ten chlapeček z Mongolska mně naprosto dostal:)))) Tak jestli budete mít někdy čas, náladu na klidný hezký film, tak rozhodně doporučuji!

Mluvil tady někdo o jaru?

Aneb rozloučení se zimou, která se dnes mermomocí chtěla připomenout.

Takže:
Milá zimo!
Byla jsi - venku za oknem:

...taky na okně:

....a u nás doma:

Byla jsi krásná, bílá, mrazivá a bylo tě dost. Těšíme se naviděnou opět v prosinci. A doufáme, že dorazíš v plné síle! Teď už , prosím, přenechej prostor jaru! Děkujeme a zdravíme:))))))

Tymiánový sirup

Tak ještě jednou k těm nemocem. Většinou se u nás nesou ve znamení suchého, dráždivého kašle. A na ten jsem objevila tenhle jednoduchý recept . Teda nevím, jestli funguje stoprocentně (no, to spíš ne:), ale mám pocit, že když ho dám zavčas- hned při prvním náznaku kašle:), tak je to fajn. A navíc dětem moc chutná (což jsem nemohla říct třeba o jitrocelovém sirupu, který jsem taky dříve dělávala). Prostě TYMIÁNOVÝ vede už přinejmenším dva roky- a to na plné čáře:)))
Tady je recept:
Svaříme 250 ml vody + 200 g cukru krystalu, necháme ještě 20 min. na mírném ohni vařit, potom oheň vypneme, nasypeme sáček sušeného tymiánu a necháme zchládnout. Nakonec přecedíme a nalijeme do skleničky.

Febrilní křeče

...ach jo, můj dnešní příspěvek nebude patřit do kategorie těch veselých, krásných, spíše naopak, ale je prostě ze života. Našeho. A určitě i jiných. A právě proto ho chci napsat, aby si ho maminky malých dětí mohly přečíst a aspoň trošku věděly, o co jde. A nebyly tak vyplašené, jako já (zde je asi na místě podotknout, že samozřejmě o febrilních křečích jsem něco teoreticky věděla- učily jsme se o nich ve škole) i tak mě překvapily, vyděsily:(  Oč víc tedy musí být  vyděšené maminky- laici:( Jaro- pro mě nejkrásnější období v roce, se pro mě poslední dobou stává malou "noční můrou". Pravidelně přicházejí všeliké virózy a to já nemám ráda- kdo taky jo, že?  No nic, abych se konečně dostala k věci- takže rýma a kašel, střevní virózy, zánět středního ucha  - to je v pohodě,to známe, to už máme zmáknuté. Co jsme ale nečekali, byly křeče z teploty u našeho nejmenšího. Vzbudil se nad ránem, šíleně (zřejmě strachy) zavýsknul, tak jsem ho hned vzala do náručí a tam už se chuďátko celý kroutil, svíjel, oči obracel v sloup- no šílený, hrozný obrázek. Má se počkat, dokud křeče odezní- ,popřípadě položit děťátko na bok, zajistit, aby se nikde nebouchlo. To jsem já nedokázala- nechat ho ležet a jen tak sedět a dívat se,  takže jsme místo čekání běželi za mužem, který u nás doma funguje jako záchranná služba (tu byste si zavolali vy- i když doufám,že to u nikoho z vás nebude nutné), potom jsme dávali studené zábaly- to už křeče pominuly, nastala fáze "klidu"- neboli  "hadrové panenky"- visící bezvládné dítě, jako fakt mě napadaly hrůzostrašné myšlenky. Naštěstí po chvilce i toto pominulo a začal reagovat. Potom ještě dostal Paralen a injekci na zklidnění- aby se křeče znovu neobjevily. Pak bylo nejdůležitější srazit teplotu a nenechat ji stoupnout. To vlastně budu muset hlídat už pokaždé- většinou se totiž tyto křeče opakují, naštěstí úderem sedmi let věku definitivně mizí a nezanechávají údajně žádné poškození (uf, uf). Takže suma sumárum- ačkoliv je to hrozné, přichází to nečekaně, nikdo nikdy neví kdy, jak, tak konec je vždy DOBRÝ. HURÁ. No ale zase tak moc jásat bych zatím nemusela, za měsíc nás čeká očkování, takže hrůzu- co bude po tom, mám už teď.
Takže se omlouvám za né moc "jarní" příspěvek, ale jak jsem zmiňovala- mým cílem bylo informovat maminky, které o tom třeba neví a jednou by je to mohlo potkat, tak aby věděly- nepanikařit (což je velice těžké), ochladit, zavolat doktora a hlavně aby věděly, že to bude zase dobré a není to smrtelné (i když v některých chvílích jsem tomu sama nevěřila). Důkazem je pro mě můj chlapeček, který si tady teď spokojeně hraje s autíčkama.
PS.: ještě jedna praktická rada- Paralen (Panadol sirup) se může znovu podat až za 6 hodin, bála jsem se, že se mu mezi tím teplota zvýší- takže po třech hodinách jsem dala Brufen, oba snižují horečku, ale je v každém z nich jiná účinná látka, tudíž se můžou střídat.

Malované šátky

Tentokrát jsme v kurzu malovaly na hedvábí. A to by nebyla dcera, aby nám z té přehršle možností- jakým způsobem na šátek malovat, nevybrala tu více složitou:))) Takže fialový- vypnout na rám a malovat kontury (v tomto případě jsem zjistila jednu nemilou věc- stárnu.....šíleně se mi třepala ruka, no úplně jsem se styděla:)))) Dcera se zase vztekala, že to není podle jejích přestav, a že to jde špatně, takže jsme si to brzy zjednodušily a místo lístečků udělaly pár koleček.Potom už to šlo naštěstí dobře. Dcera se zase vyžila ve vybírání barev a tak máme opět nějaké dárečky, tentokrát to bude pro babičky. Ten zelený už jsme udělaly jen jednoduše. No a nakonec si dcera udělala ještě jeden pro sebe -nepodařilo se mi ho jinak vyfotit, než přímo "v akci", dcera je do něj naprosto zblázněná, všude ho tahá s sebou a chválou nešetří:)))(to je v jejím případě velice neobvyklé, ona je jinak velký kritik- jak sebe, tak i ostatních)