úterý 30. dubna 2013

Další knižní oblíbenci

Medvídek Kuma...

Hlavně tuto dvoustranu jsme museli číst každý večer.....bez toho by neusnuli:)


Taky Šiflík a Šuflík se líbil....

A pro vláčkomila Osamělá mašinka...

pondělí 29. dubna 2013

Sobotní lov...

...pokladů.
Konečně jsme zase po dlouhé době vytáhli ten úžasný  prístroj :)

První letošní pokus se sice nezdařil. Ale bylo tam krásně. Bylo to vlastně vůbec poprvé, kdy jsme hledali a nenašli.

 Pro jistotu jsme měli ještě v záloze druhé místo....a to teda bylo dooost dobrodružné. Hlavně pro maměnku domácí. Jak v pevnosti Boyard jsem si připadala:)

Takhle to tam dole vypadalo.
 A poklad tam už nebyl.


Nakonec jsme ho přeci jen našli:) Na úpně jiném místě:)

Taky jsme šli kolem "bažin" a někteří se báli Jožina, nedávno totiž dávali po večerníčku písničky, ke kterým děti malovaly obrázky a Jožin se jevil značně nebezpečně:) Navíc je z Vizovic!!!!:)


Nicméně, přežili jsme všichni, dokonce jsme si to užili a o to jde:)))

pátek 26. dubna 2013

Hlaváčci jarní

Nasypat semínka...

Dosypat hlínou a přilepit očka...

...pořádně pokropit...

...a pak už jen čekat, jestli se zazelenají.

středa 24. dubna 2013

Barevné koulení

Venku krásně, v krabici zásoby a k tomu jedny ruce navíc. Tak jsme se do toho pustili. Dnes první pokus.

Kluci se taky snažili, nicméně, ukoulet kouličku není jen tak :)

A tak si ukouleli lízátko...

Takže kuličky- nuda, i holky svedeny...

A nakonec, po všemožném kreativním řádění, jsem se i kuliček dočkala. Sláva! Konečně můžem sundat perníkové soby :)

čtvrtek 18. dubna 2013

neděle 7. dubna 2013

Zasklené Velikonoce

 Člověk míní a život mění. A tak místo barvení vajíček a pečení perníčků, jsem se ocitla na nedobrovolné dovolené. A odtučňovací kůře:) Pár bolestivých chvilek a nepříjemných záležitostí, zcela vyvážily záležitosti příjemné. V první řadě nečekané setkání (Peti, moc na tebe myslím a držím pěsti!), holčičí a maminkovské tlachání, společné sdílení, pár přečtených knih, zjištění, že spousta věcí není tak hrozná, jak by se na první pohled mohlo zdát, na druhou stranu zjištění, že nic není tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát.......Dva týdny v nemocnici.

A tak jsme (skoro) zasklili Velikonoce. Toto byla jediná připomínka Velikonoc u nás doma, o kterou se postaraly děti s babičkou. Zajíc byl jen tak na zkoušku uháčkován už dřív a jak se nakonec  hodil:)